O historii Kojátek a Šardiček, které jsou dnes součástí jedné obce, bylo sepsáno poměrně málo úplnějších zpráv, v některých, velmi stručných, jsou i značné mezery a nepřesnosti. Nebyly to nikterak významné lokality v převážně zemědělské oblasti severozápadně od Bučovic. Dodnes to jsou malé obce s asi 360 obyvateli obklopené lány polí. Jejich historie se odvíjí od středověkého osídlování Moravy, po jejím sjednocení knížetem Oldřichem někdy kolem roku 1034 a později za vlády knížete Břetislava. Síť drobných usedlostí a vesnic se utvářela v úrodné krajině a v okolí středověkých center královské či církevní moci a jejich spojení cestami, po kterých proudilo rozličné zboží. Ve zmíněné oblasti Vyškovska to byla centra Olomouc (od asi od 1082), Kroměříž (od asi r.1260), Brno (kolem roku 1090), Slavkov (kolem r. 1220), Bučovice ( asi od 1300), Uherské Hradiště ( asi od 1257). Od hlavních cest propojujících zmíněná centra se vyčleňovaly krátké spojnice s malými vesnicemi, kde se soustřeďovalo zemědělství a drobná řemesla, mlýny, kovárny, pivovary, zpracování vína a další, místně užitečné.
Kojátky a Šardičky se vyznačují tím, že jsou historicky dlouhodobě v těsném sousedství a v minulosti bylo často nutné úředně vymezovat hranice sousedících panství. Dodnes zahrnují dvě katastrální území (Šardičky ev.č.798444, Kojátky 667820), která více méně tyto hranice respektují. Až do roku 1714 obě vesnice patřily do rozdílných panství a taky do různých farností. Kojátky do farnosti Bučovice, Šardičky až do roku 1786 do farnosti Milonice, později obě do farnosti Bučovice.
V této časové posloupnosti taky byly vedeny matriky narozených, oddaných a zemřelých v obou vesnicích. V bučovické farnosti se v důsledku požáru zachovaly matriky od roku 1735, naopak v milonické farnosti již od roku 1685.
Období třicetileté války byly zničující pro celou Moravu. Bylo to nejen putováním a drancováním obcí žoldnéřskými výboji ať se strany císařských vojsk (vláda Ferdinanda II. Štýrského, drancování vojsky Albrechta Valdštejna), ale také švédských vojsk, které byly na Moravě od asi roku 1632 až do 1648. Počet obyvatelstva poklesl až o 1/2. Následkem válečných tažení byly některé osady na Vyškovsku vypáleny, například Bučovice 1645 po nájezdu Švédů (při jejich tažení od Přerova k Brnu až dále k Vídni), v roce 1648 táhlo krajinou vojsko krále Matyáše. Z původních 16 domů na počátku 17. století po roce 1645 zůstalo osídleny jen 4 domy ostatní zpustly.
Kojátky a Šardičky se vyznačují tím, že jsou historicky dlouhodobě v těsném sousedství a v minulosti bylo často nutné úředně vymezovat hranice sousedících panství. Dodnes zahrnují dvě katastrální území (Šardičky ev.č.798444, Kojátky 667820), která více méně tyto hranice respektují. Až do roku 1714 obě vesnice patřily do rozdílných panství a taky do různých farností. Kojátky do farnosti Bučovice, Šardičky až do roku 1786 do farnosti Milonice, později obě do farnosti Bučovice.
V této časové posloupnosti taky byly vedeny matriky narozených, oddaných a zemřelých v obou vesnicích. V bučovické farnosti se v důsledku požáru zachovaly matriky od roku 1735, naopak v milonické farnosti již od roku 1685.
Období třicetileté války byly zničující pro celou Moravu. Bylo to nejen putováním a drancováním obcí žoldnéřskými výboji ať se strany císařských vojsk (vláda Ferdinanda II. Štýrského, drancování vojsky Albrechta Valdštejna), ale také švédských vojsk, které byly na Moravě od asi roku 1632 až do 1648. Počet obyvatelstva poklesl až o 1/2. Následkem válečných tažení byly některé osady na Vyškovsku vypáleny, například Bučovice 1645 po nájezdu Švédů (při jejich tažení od Přerova k Brnu až dále k Vídni), v roce 1648 táhlo krajinou vojsko krále Matyáše. Z původních 16 domů na počátku 17. století po roce 1645 zůstalo osídleny jen 4 domy ostatní zpustly.https://cs.wikipedia.org/wiki/Augustin_Kratochv%C3%ADl